Na vaše otázky v oblasti pracovního práva bude odpovídat náš právník zcela zdarma. Zajímavé otázky a odpovědi zde budou anonymně zveřejňovány.
Své dotazy zasílejte e-mailem na adresu pravnik@anexperson.cz.
Dotaz: Můj přítel dnes podal výpověď u jedné nejmenované firmy do výpovědi napsal: "Na základě dohody rozvazuji s Vaší firmou XXXXX pracovní poměr k dnešnímu dni, tj. 31.01.2008." a jeho šéf mu ji podepsal a napsal na ni pod tento text :"nesouhlasím s rozvázáním pracovního poměru dohodou ke dni 31.01.2008." Chtěla bych se zeptat, zda je výpověď platná a od zítřka začne pomalu plynou výpovědní lhůta, nebo zda má proti tomuto něco podniknout, a jestli ano, tak co by měl podle Vás udělat?
Odpověď: Existuje více způsobů ukončení pracovního poměru, to o čem vy hovoříte není výpověď v pravém slova smyslu, ale dohoda, tak jak o ni hovoří § 49 Zákoníku práce, v platném znění. K uzavření dohody je třeba souhlasu obou stran, k uzavření dohody ve Vašem případě nedošlo, a tak je Váš přítel povinen podat (pokud chce skončit pracovní poměr) výpověď. Výpověď je jednostranným právním úkonem, nezávislým na vůli druhé strany, a její podání je spojené s plynutím dvouměsíční výpovědní doby, která však začíná plynout od 1. dne měsíce následujícího po jejím doručení zaměstnavateli. Pokud by měla být původní dohoda zároveň výpovědí, musel by být její obsah formulován jinak, např. „Navrhuji skončení pracovního poměru dohodou, ke dni 31.1.2008, pokud nebude dohoda akceptována, dávám tímto výpověď z pracovního poměru ke dni 31.1.2008.“
Dotaz: Může být změněn v průběhu pracovněprávního sporu senát (obě přísedící), což provedla předsedkyně senátu na začátku třetího stání, bez udání důvodu. Jsem v důchodu a při odchodu do důchodu mi nebyla vyplacena motivační složka stanovená v manažerské smlouvě, i když jsem úkoly stanovené přílohou k manažerské smlouvě splnil. Na začátku prvního stání vyhlásila soudkyně, že se věc bude projednávat jako dokazování nárokové složky, pak s novým senátem na začátku třetího stání vyhlásila, že mění názor a z nárokové složky mzdy se stala složka nenároková., takže spor jsem prohrál.
Odpověď: Dle mého názoru musí být důvod výměny přísedících uveden v protokolu u jednání (jako účastníku vám jej předloží na oddělení). Pokud žádný důvod uveden není, je možné po skončení řízení podat žalobu pro zmatečnost dle § 229 Občanského soudního řádu.
Dotaz: Chci se zeptat, jestli má zaměstnavatel (nadřízený na jakékoli úrovni nebo některý z kolegů) právo vstoupit (bez mého vědomí) do mé firemní e-mailové adresy, kterou mi sám v rámci své sítě zřídil, a sledovat mou poštu. Má nadřízená kolegyně tak v době mé dovolené učinila a argumentuje tím, že to není má soukromá adresa a co kdyby mi přišlo něco důležitého, ještě podrobněji řečeno, že 2 týdny nemůže být žádná adresa nepřístupná.
Odpověď: Na tuto problematiku v současnosti není jednotný názor, nicméně převažující odborný náhled je takový, že zaměstnavatel má právo sledovat počet odcházejících a přicházejících e-mailů (v 99% však musí zaměstnance předem upozornit na to, že je takto sledován), neboť právem zaměstnavatele je sledovat, zda zaměstnanec řádně vykonává svou práci, může také kontrolovat od koho a komu jsou tyto emaily určeny, nemůže však kontrolovat jejich obsah, neboť tím dochází k narušení listovního tajemství chráněného čl. 13 Listiny základních práv a svobod a tak neoprávněně narušuje soukromí fyzické osoby, které je Listinou chráněno. Ve Vašem případě je dle mého názoru nejjednodušším řešením nastavením automatické e-mailové odpovědi, v níž bude, že jste např. na dovolené a kterého Vašeho kolegu je možno kontaktovat v naléhavých záležitostech.
Dotaz: Prosím o radu ohledně nástupu do zaměstnání po mateřské dovolené. V průběhu mé mateřské dovolené změnila firma ve které jsem pracovala majitele a název. Zaměstnanci dostali nové smlouvy. Já ne. Před odchodem na mateřskou dovolenou jsem měla smlouvu na dobu neurčitou. Pro výkon svého zaměstnání jsem absolvovala školení a po jeho úspěšném zakončení jsem dostala certifikát. Nyní jsou dítěti 3 roky a já se vracím do firmy, ale firma po mě chce, abych podepsala novou smlouvu, ale tato smlouva již není na dobu neurčitou a ještě je podmíněna tím, že musím úspěšně složit zkoušku a získat certifikát jinak mě propustí okamžitě a bez odstupného. Mají na to právo?
Odpověď: Pokud ke změně majitele ve Vaší společnosti došlo prodejem podniku, pak si myslím, že Váš nový zaměstnavatel neměl právo nabídnout Vám smlouvu na dobu určitou, neboť se stal právním nástupcem původního zaměstnavatele a je povinen zaměstnanci zajistit stejná práva, jaké měl u bývalého zaměstnavatele. Výpověď Vám může dát zaměstnavatel jen z důvodů stanovených Zákoníkem práce: 1)když se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, přemisťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo stane–li se zaměstnanec nadbytečným (vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti nebo o jiných organizačních změnách), pak zaměstnanci náleží odstupné ve výši nejméně trojnásobku platu 2)nesplňuje–li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, nebo nesplňuje–li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce - zde zaměstnanci odstupné nenáleží. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem přichází v úvahu jen odsoudí–li zaměstnance k trestu odnětí svobody, nebo poruší–li povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Dotaz: Mám dotaz. Jsem zaměstnaná 4roky na tří směnný provoz v továrně. Teď jsem onemocněla a můj lékař mi napsal zprávu, že mi doporučuje dělat na dvě směny. Zaměstnavatel ale práci na dvě směny pro mě nemá. Mám právo při odchodu na odstupné?
Odpověď: Otázku odstupného řeší § 67 odst.1 Zákoníku práce. Ve Vašem případě se jedná o skončení pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 podle písm. e) Zákoníku práce – zde zákon nárok na odstupné nepřiznává. Nárok na odstupné vzniká pouze v případě, není–li možné dosavadní práci konat pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
Dotaz: Dobrý den, manžel jezdí už dlouhá léta u kamionové dopravy. Letos k němu přešel i můj syn. Netrvalo dlouho a firma bez toho, aby syn mel podepsanou smlouvu, jej vyslala samého do zahraničí. Syn tam dostal pokutu 3000Eur. Jednalo se o nedodržení bezpečnostní přestávky. Firma to za syna zaplatila a nyní žádala po synovi zaplacení. Ten z firmy odešel a nyní se nezdržuje ani doma. Manažer firmy mi však děla ze života peklo. Telefonuje mi domů, že mám za syna dluh uhradit. Dělá rozbroje mezi mnou a manželem, který není otcem mého syna. Došlo to tak daleko, že manželovi nechce dát do auta vysílačku, že tam přivedl syna a neuhradil dluh. Nevím si rady. Jsem bez práce a manžel se bojí že o práci přijde. Doma máme hádky jen kvůli firmě a dluhu, který jsme nezavinili. Mohu já do firmy napsat dopis? Na zaplacení nemám. Nevím si rady.
Odpověď: Předpokládám, že syn je zletilý, když má ŘP. Škodu, kterou syn zaměstnavateli způsobil není zaměstnavatel oprávněn vymáhat po Vás, neboť syn jediný odpovídá za škodu vzniklou zaviněným porušením pracovních povinností. Zaměstnavatel může takto vzniklou škodu vymáhat soudní cestou, exekucí, pokud je schopen tuto škodu nějak prokázat. Jeho situaci však komplikuje to, že mezi ním a synem neexistuje písemná smlouva a asi ani další potřebné listiny, což je zřejmě důvod, proč se tuto částku snaží vymoci u vás. Jednání zaměstnavatele vůči Vašemu manželovi je šikanózního charakteru, v případě skončení pracovního poměru by bylo možné bránit se soudní cestou.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jakou zodpovědnost má provozní baru. Může mít např. problémy z toho, že majitel špatně nebo vůbec nehradí SZ a ZP? Jakým zákonem se tato problematika řídí?
Odpověď: Pokud tomu dobře rozumím, je provozní baru zaměstnancem nějakého zaměstnavatele. Zřejmě by bylo možno podřadit jej pod vedoucí zaměstnance, kterým Zákoník práce stanovuje povinnosti v § 301. Zaměstnanec také má odpovědnost za škodu vzniklou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Pokud vy jste pouze zaměstnancem, pak za neplacení SZ a ZP ze strany zaměstnavatele nenesete žádnou odpovědnost. Plátcem je zde totiž zaměstnavatel, který bude platit také případné penále a pokuty, pokud se zjistí nesrovnalosti. Podrobnosti stanoví následující právní předpisy: z.č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z.č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a další.
Dotaz: NÁHRADA MZDY V DOBĚ DOVOLENÉ - Se zaměstnavatelem mám uzavřenou pracovní smlouvu s pevným měsíčním platem a pracovní dobou 25% normální pracovní doby, tzn. 10 hodin týdně. Ve smlouvě není není uvedeno jak má být pracovní doba rozvržena. Ve skutečnosti pracuji 2 dny v týdnu po 5 hodinách, se souhlasem zaměstnavatele. Dovolenou zaměstnavatel stanovil na 10 pracovních dní, t.j. 5 týdnů po 2 dnech. Prosím o sdělení, jak se v tomto případě vypočítá náhrada mzdy v době dovolené.
Odpověď: Náhrada mzdy za dovolenou je stanovena v ustanovení § 222 odst. 1 Zákoníku práce, dle dikce tohoto ustanovení Vám pak náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Lze tedy dovodit, že náhrada za jeden den dovolené odpovídá tomu, co si vyděláte za jeden den práce- zjednodušeně - pokud tedy odděláte za jeden den 5 hodin, náleží Vám za jeden den dovolené náhrada mzdy za oněch 5 hodin.
Dotaz: Chci se zeptat, zda se dovolená započítává do zkušební doby, nebo se o tyto dny zkušební doba prodlužuje.
Odpověď: Zákonem je stanoveno, že do zkušební doby se nezapočítává doba překážek v práci – o tyto se zkušební doba prodlužuje. Dovolená je započtena do zkušební doby, tedy o tyto dny se zkušební doba neprodlužuje. Je na zvážení zaměstnavatele, zda dovolenou ve zkušební době poskytne, či ne.
Dotaz: Mám dceru, která je nezaměstnaná a nyní jsem zjistila, že už rok nedochází na Úřad práce a tím pádem již není vedena jako uchazeč o zaměstnání. Potřebovala bych vědět, zda je její povinnost platit zdravotní a sociální a v jakých částkách.
Odpověď: Účast na zdravotním pojištění vzniká ze zákona,tedy bez ohledu na vůli občana. Za některé subjekty platí pojistné stát – do této kategorie patří i osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud je však Vaše dcera z evidence vyřazena, je povinna platit si toto pojištění sama. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5% z vyměřovacího základu. V případě, že nemá žádné příjmy, pak je vyměřovacím základem minimální mzda. Ta je nařízením vlády stanovena částkou 8 000,- Kč, zdravotní pojištění tedy činí něco přes tisíc korun měsíčně. Sociální pojištění platí jen zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, je možné jej platit i dobrovolně, avšak za neplacení nehrozí žádná bezprostřední sankce. Doba účasti v systému sociálního pojištění se však sčítá a je důležitá pro vznik nároku na důchod. Podrobnosti stanoví zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.